Občas je potřeba, to napsat. Někdy je třeba to i zveřejnit. Ale jen díky studijním povinnostem SFK jsem to konečně dotáhla do konce. Takže jen pár myšlenek ze života mého a života týmáka na Mamre.
Ve službě mládeži jsou slova radostně a s úsměvem, slova, která si musíme stále připomínat. A úsměv, musím přiznat, je hlavní nástroj pastorace. „Po smutných křesťanech Bůh netouží“ jsou slova mého šéfa Jurise. Možná proto Hospodin při stvoření…