Ve službě mládeži jsou slova radostně a s úsměvem, slova, která si musíme stále připomínat. A úsměv, musím přiznat, je hlavní nástroj pastorace. „Po smutných křesťanech Bůh netouží“ jsou slova mého šéfa Jurise. Možná proto Hospodin při stvoření umožnil člověku vytvořit úsměv z pouhých 17 svalů, zatímco na zamračení musí člověk použít 43 svalů, jen proto, aby úsměv byl pro člověka jednoduší a přirozenější. Úsměv je jedním, ze základních biologických výrazů. Malé dítě se uměje až 400krát za den.

Ale že nám do smíchu občas není, není důvod se neusmívat. Je vědecky dokázáno, že  na silu a uměle vytvořený úsměv podporuje produkci hormonu endorfinu a tím zlepšuje náladu a psychickou pohodu. Je tedy potřeba prolomit nechuť a začít se usmívat. Jak říkal jeden můj přítel „ Vše je to o rozhodnutí.“  Takže máme jedinečnou příležitost k tomu se rozhodnout, zda zrovna dnešní den chci prožívat radostně! Po té, co se já rozhodnu žít dnešní službu radostně, vykouzlím na rtech úsměv a pošlu ho dál. Úsměv se totiž chová jako lavina, je nakažlivý, bourá bariéry a otvírá k člověku cestu. A pak ve spolupráci s Duchem Svatým prosím o ta správná slova, která se dotýkají samotného srdce.  

Radostně chci sloužit Hospodinu i v těch nejtěžších chvílích (a že o ně v životě týmáka není nouze). V těchto chvílích se mi úsměv těžko tvoří. V okamžicích beznaděje, stresu, smutku, ukřivděnosti, zoufalství, je třeba odevzdání se do Boží vůle a jít dál. V této chvíli padne vhod slovíčko  „avec joyeux“ [avekžua]. Heslo používané komunitou Jeunesse Lumiere a, později i v našem týmu, znamená „s radostí“. V mém případě slouží něco jako střelná modlitba. A po jejím vyslovení si uvědomím, že jsem jen nástrojem v rukou Božích a vše, co se děje je z nějakého nepochopitelného důvodu Božím plánem.

Sloužit Hospodu chci i nadále, tak dlouho jak On bude chtít. A Jemu děkuji, že mi dal svobodu v tom, abych se rozhodla, zdá má služba mladým bude nadále v radosti. „ Je to jen o rozhodnutí!“